Hejt na dnes: patetické ženské stránky na Facebooku

Istá časť mojej osobnosti má  výrazné masochistické sklony, ináč by som asi nemala nutkanie tráviť čas čítaním receptov na Mimibazare, sledovaním internetových exotov typu Michala Kolesu a prechádzaním sračkostránok na najpopulárnejšej online sociálnej sieti.

Poslednou menovanou prokrastinačnou činnosťou som sa dostala k stránke Žena nie je len sexuálny objekt, každá žena je umeleckým dielom, ktorú použijem ako prípadovú štúdiu pre svoj dnešný hejt.

mlk
Vyjadrovanie odporu gotickým tetovaním na chrbte
odporúča 9 z 10 černošských bojovníkov za ľudské práva.

Táto stránka má všetko, čo podobné sračkostránky majú mať – patetický názov, tisíce uslzených fanúšikov, každých pár dní gýčovitý obrázok s absurdným citátom, pravidelné žobranie o LIKE – lebo veď likeovaním tejto stránky znížite mieru svetovej chudoby presne o 2% za každý zazdieľaný obrázok elfej ženy s krídlami.

Celý příspěvek

Krvavé bubliny: Horor v českém komiksu

Článek byl původně publikován v hororovém magazínu Howard č. 7.

V pohnuté historii českého komiksu se badatelé začali pořádně hnípat teprv nedávno, ale už na to téma stihli vypotit několik úctyhodných (a drahých) bichlí jako Český komiks 1. poloviny 20. století nebo Signály z neznáma: Český komiks 1922 – 2012. Mimo jiné se z nich dozvíte, že domácí komiksovou stopu můžeme sledovat až do druhé poloviny 19. století, kdy v humoristických plátcích napříč celou Evropou vyrašily první satirické stripy. Opravdu zajímavé to začalo být v období meziválečném, ve kterém hitmejkři jako Josef Lada nebo Ondřej Sekora pomohli povýšit komiks u nás na masovou záležitost. Tady se zacementovaly jeho žánry (děti a zvířatka, klubácké seriály, dobrodružné..) a tady zazářily jeho první hvězdy (fachman Ferda mravenec, zemitá venkovanka Pepina Rejholcová, roztomilý psík Punťa, přeušlechtilé Rychlé šípy…), které už tehdy rozšiřovaly svou zónu vlivu i na knihy, gramodesky, divadelní představení či filmy a prodávaly vlastní bonbóny či hračky s ochrannou známkou. Trpělivý děsuchtivý čtenář by možná už zde vykutal nějaký ten pro něj zajímavý záblesk, např. jeden z dílů Sekorova Bedříška a Voříška (1928), který se díky použité technice uhlu mohl pochlubit solidním hororovým feelingem, ale smutným faktem je, že horor na pořadu dne prostě nebyl.

1. Bedříšek a Voříšek (Sekora)
Bedříšek a Voříšek (Sekora)

Celý příspěvek