Recenze: Ve spirále hrůzy Junji Itóa

Středoškolačka Kirie žije v přímořském městečku Kurouzu. Když se jí její kamarád Šuiči svěří s pocitem, že město je prokleté, a žádá ji, aby s ním z města utekla, nechápe, co tím má Šuiči na mysli. Pak ale Šuičiho otec začne propadat podivné posedlosti spirálami všeho druhu, což vyvrcholí tím, že spáchá bizarní sebevraždu. Stejnému šílenství vzápětí podlehne i Šuičiho matka a brzy epidemicky zasáhne i Kiriiny spolužáky a ostatní obyvatele městečka. Všude v Kurouzu se objevují zlověstné spirály, kolem nichž se roztáčejí děsivé události. Je městečko skutečně prokleté?

 

Celý příspěvek

Komiks To není moje sestra!

Stejně jako u komiksu Zámek hrůzy, i u Sestry jsem námět nosil pár let v hlavě, než mi ho Shirley v lednu 2014 pomohla definitivně doklepnout, hodit na papír jako povídku a poslat ji Lence Šimečkové, jestli by ji nechtěla nakreslit. Chtěla a tak se završila volná trilogie našich společných komiksových dětských hororů Třída smrti, Zámek hrůzy a To není moje sestra! Komiks vyšel až na jaře 2015 v Aarghu! a Howardu a v té době se k němu připojila i stejnojmenná filmová verze původní povídky, režírovaná Pavlem Soukupem.

Stáhněte si komiks jako PDF:

To není moje sestra!↓

Strach a smrt v díle Jaroslava Foglara

(Chozeho článek pro hororový časopis Howard)

“Veliké a děsivé tajemství leželo zaprášené někde ve spleti ulic města, v tajemných zákoutích, dvorech a věžích. Tajemství, kolem kterého přecházely celé generace hochů, až osud rozhodl, aby Rychlé šípy začaly nevědomky rozplétat jeho vlákna, zamotaná a zpuchřelá.” (Záhada hlavolamu)

Minule jsem pitval pozapomenutý hororový odkaz humoristy Švandrlíka, dnes si posvítím na dalšího populárního domácího autora, jehož si nespojujeme s hororem, ačkoli v jeho díle o hororové prvky není nouze a některé jsou dokonce notoricky známé.

široko
Celý příspěvek

Komiks Zámek hrůzy

K Zámku hrůzy mě inspirovala krátká zprávička na poslední straně Blesku o australské dívence trpící zvláštním postižením, kdy ji při jakémkoli leknutí hrozí smrt udušením. Hned mě napadlo, že by to byla ideální postava do nějakého hororu a když jsem přemýšlel, do jaké děsivé situace ji zasadit, vzpomněl jsem si na to, jak jsem se jako malý bál pouťových zámků hrůzy. Za chvíli jsem měl příběh načrtnutý, ale dlouho mu chyběla zajímavá pointa. Nakonec jsme ji vybrainstormovali s Shirley a o nakreslení příběhu požádali Lenku Šimečkovou, která mi předtím nakreslila Třídu smrti. A pak jen žasli nad tím, jak se od té doby parádně vykreslila. Tajně s Shirley doufáme, že i tenhle náš komiks jednou někdo zfilmuje a mezitím jsem načrtl několik dalších příběhů s jeho unikátní hrdinkou.

Stáhněte si ↓komiks jako PDF↓

Komiks Třída smrti

Třída smrti vychází z vyprávění mého spolužáka ze základky o morbidní sérii úmrtí v naší třídě předtím, než jsem do ní přišel já. Příběh ve formě povídky jsem poslal do scenáristické soutěže magazínu CREW a vyhrál s ním první místo, což vedlo k tomu, že ho nakreslila tehdy ještě neznámá a teprve se rozkreslující Lenka Šimečková a výsledný komiks vyšel na jaře 2010 CRWI. Což mi sakra lichotilo a lichotí, protože jak je známo, CREW české komiksy otiskuje jen velmi sporadicky a s největším sebezapřením a mě v ní vyšel hned ten můj první. Kromě Lenky, s níž jsme později vytvořili další dva komiksy, tehdy nakreslil svou verzi příběhu i slovenský výtvarník Andrej Wsól, který se více držel mé vizuální představy a jehož verze vyšla ve slovenském komiksovém časopise BB komiks. O dva roky později adaptoval Třídu do úspěšného animovaného filmu Pavel Soukup a v současnosti pracuju na jejím volném pokračování.

Stáhněte si ↓komiks jako PDF↓

Krvavé bubliny: Horor v českém komiksu

Článek byl původně publikován v hororovém magazínu Howard č. 7.

V pohnuté historii českého komiksu se badatelé začali pořádně hnípat teprv nedávno, ale už na to téma stihli vypotit několik úctyhodných (a drahých) bichlí jako Český komiks 1. poloviny 20. století nebo Signály z neznáma: Český komiks 1922 – 2012. Mimo jiné se z nich dozvíte, že domácí komiksovou stopu můžeme sledovat až do druhé poloviny 19. století, kdy v humoristických plátcích napříč celou Evropou vyrašily první satirické stripy. Opravdu zajímavé to začalo být v období meziválečném, ve kterém hitmejkři jako Josef Lada nebo Ondřej Sekora pomohli povýšit komiks u nás na masovou záležitost. Tady se zacementovaly jeho žánry (děti a zvířatka, klubácké seriály, dobrodružné..) a tady zazářily jeho první hvězdy (fachman Ferda mravenec, zemitá venkovanka Pepina Rejholcová, roztomilý psík Punťa, přeušlechtilé Rychlé šípy…), které už tehdy rozšiřovaly svou zónu vlivu i na knihy, gramodesky, divadelní představení či filmy a prodávaly vlastní bonbóny či hračky s ochrannou známkou. Trpělivý děsuchtivý čtenář by možná už zde vykutal nějaký ten pro něj zajímavý záblesk, např. jeden z dílů Sekorova Bedříška a Voříška (1928), který se díky použité technice uhlu mohl pochlubit solidním hororovým feelingem, ale smutným faktem je, že horor na pořadu dne prostě nebyl.

1. Bedříšek a Voříšek (Sekora)
Bedříšek a Voříšek (Sekora)

Celý příspěvek